Filozofie a věda

Datum zveřejnění : 12. 4. 2012
Kategorie : Kategorie 1
Autoři :  ucitelG11, Brydlák , Symerská
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : ucitelG11

P. Brydlák, R. Symerská: FILOSOFIE A VĚDA

Filozofie, řecky φιλoσoφ α z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σoφ α (sofía moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Je to hledání poznání, které je pravdivé a má smysl, hledání života prostředky reflexe, diskuze, racionální argumentace pro které jsou potřebné určité pojmy.

Je hlavním cílem filosofie dát odpověd na otázku CO JE ČLOVĚK? Podle Kanta je to více otázek: co mohu vědět, co mohu činit, v co mohu doufat a co je krásné. Z našich dějin jasně vyplívá, že toho víme daleko více než naši předkové. Vývoj vědy a filozofie spolu úzce souvisí. Filosofie nám neříká co je pouze cílem našeho chování, ale také navrhuje, v co by měl doufat. Z toho tvrzení můžeme říci, že pokrok ve filosofii nemá souvislost s lidským jednáním. Filosofie nemá omezenou oblast témat na rozdíl od věd, které se z filozofie vyvinuly. Dnešní moderní vědy zkoumají to, co se dá měřit, modelovat a kde se může uplatnit experiment. Tyto moderní vědy nejsou schopné hodnotit, ptát se na smysl své činnosti ani nemohou odpovídat na jednoduché otázky, které kladou např. děti.

Filozofie se teda v jednodušším slova smyslu vyznačuje tím, že žádný názor nesmí přijmout jako nepochybný a musí se pokaždé ptát: je to skutečně tak? A proč? Naproti tomu jí zase nebrání zabývat se kterýmkoliv tématem, využívat ruzných inspirací a pramenů, nemusí čistě jenom popisovat a poznávat, ale může i kritizovat a hodnotit.

Filozofická práce nemá svůj jasný návod, kterým bychom se dopracovali k výsledku. Na druhé straně filozofie vznikla díky tomu, že na myšlení klade určité požadavky.

Filozofické myšlení má např.

Vytvářet a používat pevné pojmy,

každé cizí tvrzení podrobit kritice,

každé vlastní schopně rozumově zdůvodnit.

Filosofie se v žádném případě nepokouší o experimenty a nesnaží se ani měřit; snaží se spíš pochopit a rozumět.

Věda

Slovem věda je myšlena organizovaná a cílevědomá poznávací činnost, která se snaží ve své práci využívat empirické a logické metody.

S poznáním byla spojena pro velkou část dějin lidstva; ze začátku se však stala záležitostí zajištěných vyšších vrstev, s přibývajícím časem se stále více spojovala s praktickými otázkami (hlavě díky renesanci). Díky tomuto společnost stále více rozuměla významu vědeckého poznání a dokázala ji podpořit.

Kterákoliv doba sebou neustále přináší velké problémy, které se snaží věda vyřešit.

V dnešní době jsou to např. výzkumy, které se týkají HIV či nádorových onemocnění nebo neustálé hledání nových energetických zdojů (např. termojaderné reaktory nebo lepší využití sluneční energie). Se stoupajícím rozvojem věd vzrůstá i její důležitost.

S rozvojem věd v novověku souvisí i její institucionalizace, což je vznik vědeckých společností. Myšlenka vědecké společnosti je o mnoho starší, začala se již oběvovat v athénské Akademii kterou založil Platón nebo v Aristotelově učilišti věd v Lyceu. Múseion, který se objevil v Alexandrii můžeme považovat za první vědecký ústav podporovaný státem.

Filosofie a věda

Podle Platóna je filozofem ten člověk, který se snaží poznat věc pro vlastní názor. Arisoteles zase říká, že je to zvídavost. Pro Epicura či stoika Senecu je filozofie hlavně úsilím o příjemný život. Skeptikové se odvracejí od poznání jsoucna, protože o něm pochybují a říkají, že je lepší se zdržovat úsudku o světě. Po skončení antiky se přírodním vědám začínají věnovat Arabové, díky nimž se část antického dědictví zachovala (příkladem jejich přínosu jsou užívané arabské číslice).

Se vznikající moderní přírodovědou v 16. a 17. století, jejímž vzorem byla Newtonova klasická mechanika, je spojeno mnoho objevů. Ku příkladu lom světla u Newtona, sestrojení tlakoměru u Torriceliho, vývěvy u Guerica a nebo sestrojení elektřiny u Gilberta. V dílech Francise Bacona, René Descarta, Johna Locka a Thomase Hobbese se začíná vytvářet moderní nauka o poznání a o metodách věd. Do konce 18. století však zůstává vztah mezi odbornými disciplínami a filozofií velmi těsný, dokonce filozofie používá v této době empirii, zkušenost, induktivní metodu, prvně sbírá fakty a potom teprve sestavuje teorii, zabývá se poznáním toho, co lze skutečně poznat a to co je za poznáním přenechává víře.

Na rozdíl od filozofie kde se spekulativní systémy rozvíjejí a snaží se vysvětlit jsoucno ze svých principů, přírodní vědy kladou neustále důraz na pozorování a experiment. Některým vědcům se i zdálo, že přírodní vědy filozofii nepotřebují ke svým výzkumům. Neustále se diskutuje o filozofii a vzhledem k přírodním vědám jsou její vztahy vymezovány. Pozitivisté a novopozitivisté se snažily o to aby se filozofie zvědečtila díky omezení na medvědu s hlavní důrazem na analýzu jazyka.

Dnes se přírodní vědy a filozofie navzájem uznávají.

Dnešní odborní přírodovědci se snaží filozofii respektovat jako syntetickou vědu, která usiluje o konzistentní světový názor, naopak filozofové uznávají neustálou nutnost konfrontace myšlenkových konstrukcí s určitými výsledky speciálních věd.

Auguste Comte

V jeho stupnici je na prvním a hlavním místě matematika, za kterou je astronomie, fyzika, chemie a biologie. Jeho stupnice je zakončena sociologií, filozofii a psychologii ve své stupnici vůbec neuvedl. Auguste Comte říká, že filozofie nepřináší nic kladného a psychologie nemůže být označovaná jako věda protože psychické jevy nejsou zpřístupněny objektivnímu poznání.

Citáty Augusta Comteho: „V absolutním smyslu není nic dobré a nic špatné; všechno je relativní, tohle je jediné absolutní tvrzení“- cituji z http://azcitaty.cz/citaty/auguste-comte/

„Milovat a zachovat při tom všech pět smyslů pohromadě přesahuje schopnosti jedince.“-cituji z http://zrcadlo.blogspot.com/2008/06/auguste-comte-ivot-dlo.html

„Co je to velký život? Jsou to sny a touhy mládí, které se dočkaly realizace v dospělosti.„-cituji z http://www.citaty-vyroky.wz.cz/?pg=autor&autor=comte-auguste

„S druhými nás může spojit jen dobré srdce; ze zištnosti nikdy trvalé přátelství nevzešlo.„-cituji z http://citaty.yin.cz/a/auguste-comte/

S podobným rozdělením přichází další filozof Bedřich Engels: který dělí vědy na ty které se zabývají živou přírodou (biologie), neživou přírodou (geologie, chemie, fyzika) a vědy zabývající se společností (sociologie).

Filozofie v dnešní době zobecňuje výsledky v přírodních vědách a snaží se zkoumat i to co v současné době přesahuje metodologické možnosti přírodních věd. Snaží se při tom vycházet z logických metod, myšlenkových konstrukcí, které by mohly pomoct přírodovědcům v další výzkumné činnosti.

V první polovině 20. století se vztah mezi přírodními vědami a filozofií utlumil díky pozitivistické skepsi k metafyzice, začali sami přírodovědci hledat odpovídající odpovědi a začali sami filozofovat, protože filozofové nebyli schopni jim odpovědět. Např. Albert Einstein, Norbert Wiener

Nadřazení filozofie ostatním vědám může mýt špatný dopad, který jsme sami pocítily díky marxismu-leninismu.

Objektem filozofického zkoumání jsou i vědecké metody.

Shrnutí

Vztah mezi filozofií a vědou měl dlouhý historický vývoj. Dnes je filozofie uznávána ne všemi přírodovědci jako zastřešující disciplína.

Filozofie je nejstarším věděním, které lidstvo mělo. Dříve filozofie obsahovala veškeré vědění, a postupem času z ní vznikaly další vědy např. matematika, biologie, geografie, fyzika a další vědy a díky tomuto nemůžeme filozofii odlišit od speciálních věd.

Filozofie se zabývá předměty své vědy vlastní specifickou metodou, což vyplývá z odlišnosti jejího předmětu: nezabývá se částí (pars) skutečnosti, ale jejím celkem. Filozofie je jiná než ostatní speciální vědy, přesto předpokládají stejné východisko a to každodenní zkušenost, která předchází vědám. Filozofie vychází ze skutečnosti, ale v této oblasti nezůstává, ptá se i na to jaké jsou podmínky její existence.

Hlavním úkolem jednotlivých věd je popsat a prozkoumat ten obor, na který je daná věda zaměřena zatímco filozofie se snaží výsledky, které vznikly z těchto věd spojil v jeden celek, najít jejich společný smysl a utvořit světový názor.

Toto vyhrazení platí pro vědy, ale nedá se považovat za úplné vymezení, protože vztah k celku nemůžeme přiřknout výhradně jen filosofii, a zároveň jej popírat u všech ostatních věd.

 

Použité zdroje:

http://www.panna.cz/esoterika.11/veda-versus-filosofie-a-esoterika.208.html

http://esfmoduly.upol.cz/elearning/fil_prob/fil_probch1.html

Základy filosofie a etiky. Fortuna 1996

http://esfmoduly.upol.cz/elearning/fil_prob/fil_probch1.html

 



Multimédia

Filozofie a věda Filozofie a věda Kvíz
Filosofie a věda Filosofie a věda
Prezentace Prezentace

Citace

Nenalezena žádná citace


Brydlák Patrik, Symerská Romana, , Filozofie a věda (12. 4. 2012). Gymnazium 1. Systém Filozofie a etika: Projekty.
Url : app.filozofieaetika.cfme.net/default.aspx?id=70

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0070#