Detail projektu

Zpět

Multikulturalismus

Datum zveřejnění : 3. 5. 2012Tisk
Kategorie : Kategorie 1
Autoři :  Cigošová
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : ucitelG11

KLVAŇOVO GYMNÁZIUM KYJOV


MULTIKULTURALISMUS

seminární práce

 

Zadala: Yvona Masaříková                             Vypracovala: Hana Cigošová

 

2012

 

 


ÚVOD

Motto:

"...Otázka zní: Je a byl kdy člověk vůbec schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen se stát lidstvem nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené. Nažeňte do jednoho stáda koně, vlky, ovce a kočky, lišky a srnce, medvědy a kozy, zamkněte je do jedné ohrady a přinuťte je žít v tom nesmyslném houfu, jejž nazvete Společenský řád, a dodržovat společná pravidla, bude to nešťastné, nespokojené, fatálně rozklížené stádo, ve kterém se ani jeden boží tvor nebude cítit jako doma."                                                   Karel Čapek,  Válka s mloky (ČAPEK, K.: Válka s mloky. 28. vyd. Praha : Millennium Publishing, 2007. 252 s. ISBN: 80-86201-39-2)

Žijeme ve 21. století, době poznamenané globalizací natolik, že zastavení migračních toků je téměř nemožné. Nevyhnutelným důsledkem toho je koexistence různých ras, etnik a náboženských přesvědčení, která může být pro společnost jak přínosem, tak cestou ke ztrátě identity. Ideál multikulturní společnosti přehlušují neutuchající konflikty mezi jednotlivými kulturami a nutnost řešení multikulturní reality se stává stále více aktuální. Jako motto své práce a podnět k úvaze jsem uvedla slova Karla Čapka, na kterých bych chtěla demonstrovat myšlenku, jež považuji pro vývoj a klidný chod společnosti za klíčovou.

 

 

1. VYMEZENÍ STĚŽEJNÍCH POJMŮ

1.1 MULTIKULTURALISMUS A MULTIKULTURNÍ SPOLEČNOST

Multikulturalismus lze chápat jako myšlenkový směr či ideologii zabývající se multikulturní společností, tedy společností, která je tvořena soužitím mnoha kultur. Kulturou v této souvislosti rozumím všechny hmotné i nehmotné hodnoty vytvořené určitou skupinou lidí, mezi něž patří například způsoby jejich jednání, tradice a zvyky, jazyk, náboženské přesvědčení, ale i práva a povinnosti příslušníků dané skupiny, tedy vše, co utváří jakousi společnou koncepci světa pro onu skupinu lidí. Multikulturní společnost je označením faktu, zatímco multikulturalismus je souhrn myšlenek, názorů a náhledů na společnost.

 

1.2 ASIMILACE MINORIT

 

„Asimilací je chápáno nenásilné či vynucené úsilí o co největší adaptaci nebo až splynutí minority s majoritní částí společnosti, přičemž původní kultura minority (včetně vlastního jazyka) přestává být preferovaná.“[1]

 

2. VZNIK A VÝVOJ MULTIKULTURALISMU

 

Pojem multikulturalismus byl poprvé použit ve Švýcarsku v roce 1957 jako pojmenování politicky jednotného, avšak kulturně rozdílného národa. Podobná myšlenka vznikla v 60. letech v Kanadě, kde tamější situace vyžadovala politické sjednocení frankofonního a anglofonního obyvatelstva. Od 70. let 20. století se především zásluhou migrace přenesl rozvoj rozmanitých kultur do Evropy, kde se hostitelské země původně snažily po vzoru USA imigranty asimilovat. „S masovou integrací však přestávala být metoda asimilace efektivní, a to zejména proto, že příchozí skupiny obyvatel začaly vytvářet oddělené subkultury. Koncem 20. století tak musely jednotlivé země začít uplatňovat multikulturní politiku.“[2]

 

3. PŘÍNOSY MULTIKULTURALISMU

Rozmanitost a poznávání odlišných etnik a hodnot bezpochyby přináší rozšiřování obzorů a mnoho dalších obohacení, z nichž bych ráda některé demonstrovala na následujících příkladech.

„Výzkum z Newcastleské univerzity ukazuje, jak schopnost vládnout dvěma jazykům ovlivňuje samotný pohled na svět. V tomto výzkumu bylo zjištěno, že lidé japonsky a anglicky hovořící vnímají rozdíly v barvách. V japonštině existují výrazy pro bledě modrou (mizuiro) a tmavě modrou barvu (ao), pro které má angličtina pouze jeden výraz. Ukázalo se, že ti bilingvní lidé, kteří častěji používají japonštinu, vnímají rozdíly mezi zmíněnými odstíny modré silněji, než lidé hovořící primárně anglicky.“[3]

"Emile Benveniste se (ve svém článku Kategorie myšlení) snaží dokumentovat, že Aristotelovy kategorie jsou ve skutečnosti kategoriemi řecké gramatiky - že tedy Aristoteles, když hloubal o nejobecnější kategorizaci jsoucen, nevědomky shrnul nejobecnější kategorie své jazykové artikulace skutečnosti."[4] To, jak vidíme svět kolem sebe, je tedy úzce spjato s jazykem.

„Většinová kultura v dnešních USA zdůrazňuje nezávislost, nutnost spolehnout se na sebe, objevování a vyjadřování individuálních kvalit bez většího spoléhání na sociální vazby. Italská

a asijská kulturní tradice zdůrazňuje do značné míry opak. Jedinec je členem širší skupiny, které musí pomáhat a která jej v případě potřeby může chránit. Tento vliv kulturní tradice se v italských a asijských menšinách v USA udržuje. Na druhé straně se nepotvrdila domněnka, podle níž větší důraz na skupinu snižuje dětem z asijských menšin v USA míru školního úspěchu. Výzkum dokázal opak.“[5]

„Ještě v poměrně nedávné minulosti byly některé portugalské rodiny tak chudé, že nemohly posílat do školy všechny děti. Bylo zvykem ponechat nejstarší dceru doma, aby pomáhala s prací a mladšími sourozenci. Její mladší sestry již do školy chodily. Navštěvovaly alespoň čtyři třídy základní školy, takže se naučily číst a psát.“[6] Švédští odborníci spolu s portugalskými neuropsychology, kteří se zabývají jazykem, zjistili při vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET), že jinak zdravé analfabetické ženy, na rozdíl od žen, které umějí číst a psát (v některých případech to byly jejich, mladší sestry), nezvládají jistý jazykový testovací úkol. „Tato funkční zobrazovací metoda ukazuje, kde a jak se mozek namáhá při zátěži… Mozkové struktury, které se v průběhu řešení této úlohy u žen, které číst a psát uměly, namáhaly, se u analfabetických žen nenamáhaly. Jestliže na celý život změní stavbu a činnost mozku skutečnost, že se v dětství naučíme číst a psát, pak si můžeme představit, že na celý život mohou změnit stavbu a činnost mozku i další kulturní vlivy.“[7]

 

4. DŮVODY VZNIKU KRIZE MULTIKULTURALISMU

Multikulturní realita se potýká s mnoha problémy ideu multikulturalismu doprovázející. Mezi takové počítáme zejména rasismus, xenofobii, problematičnost přidělování občanství, či vnucování hodnot nám vlastních kulturám odlišným, což bychom mohli pojmout jako rys nacionalismu. Já bych se však chtěla zaměřit na problémy možná ještě primárnější.

Jako každý jiný sociální vztah, tak i vztah dvou kultur je podle mě založen na komunikaci, důvěře, porozumění a uznání. Ne však na pouhé toleranci, která je často uváděna jako podmínka pro nekonfliktní fungování multikulturalismu. Vybavuje se mi situace, možná smyšlená, avšak o nic méně trefná, kdy manžel říká své ženě: „Každým dnem Tě toleruji víc a víc.“ Neznamená tolerance svým způsobem jakýsi nezájem a vyhýbání se střetům? Není slibnějším přístupem uznání druhého se všemi jeho odlišnostmi a přijetí, že i on je přínosem pro společnost? Já osobně jsem názoru, že kromě porozumění je pro harmonické soužití více kultur klíčová komunikace, která vztah prohlubuje, namísto tolerance, která vztah utíná.

Důvěra je dalším základním předpokladem pro kooperaci kultur v multikulturalismu. Při sjednávání dohod musím předpokládat, že druhá strana podmínky dodrží. Musíme si vzájemně věřit. A důvěru si můžeme získat třeba tím, že budeme dodržovat svá pravidla, řídit se svými zákony, respektovat svobody druhých a nemanipulovat s nimi.

 

ZÁVĚR

Idea společnosti, ve které je množství odlišných ras  či etnických a náboženských skupin, schopno vzájemného uznání a obohacení, mi přijde krásná, ale poněkud utopistická. Lidská společnost se mi jeví agresivní a sebedestruktivní. Obávám se tedy, že se budu muset vrátit a přiklonit k názoru Karla Čapka, který jsem prezentovala už na začátku své práce. Multikulturalismus není schopen zajistit všem členům či skupinám spokojené a šťastné soužití.

 

 

POUŽITÁ LITERATURA

1)      KUČERA,R. & DAUGHTER. ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2006. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/asimilace>

2)      Multikulturalismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012, 11. 4. 2012 [cit. 2012-04-20].

Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus>

3)      ATHANASOPOULOS, P; DAMJANOVIC, L.; KRAJCIOVA, A.; SASAKI, M. Representation of colour concepts in bilingual cognition: The case of Japanese blues. Bilingualism: Language and Cognition, 14 , pp 9-17 doi:10.1017/S1366728909990046. Dostupné z WWW: <http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=7961273>

4)      PEREGRÍN, J. Filosofie pro normální lidi. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2008. 144 s. ISBN 978-80-7363-192-5.

5)      KOUKOLÍK, F.; DRTILOVÁ J. Zlo na každý den - Život s deprivanty I. 1. vyd. Praha : Galén, 2001. 390 s.  ISBN 80-7262-088-6.

6)      ČAPEK, K. Válka s mloky. 28. vyd. Praha : Millennium Publishing, 2007. 252 s. ISBN: 80-86201-39-2



[1]KUČERA,R. & DAUGHTER. ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2006. [cit. 2012-04-20].

Dostupné z WWW <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/asimilace>

[2] Multikulturalismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012, 11. 4. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW <http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus>

[3] ATHANASOPOULOS, P; DAMJANOVIC, L.; KRAJCIOVA, A.; SASAKI, M. Representation of colour concepts in bilingual cognition: The case of Japanese blues. Bilingualism: Language and Cognition, 14 , pp 9-17 doi:10.1017/S1366728909990046

Dostupné z WWW: <http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=7961273>

[4] PEREGRÍN, J. Filosofie pro normální lidi. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2008. s. 34. ISBN 978-80-7363-192-5.

[5] KOUKOLÍK, F.; DRTILOVÁ J. Zlo na každý den - Život s deprivanty I. 1. vyd. Praha : Galén, 2001. s. 80.  ISBN 80-7262-088-6.

[6] KOUKOLÍK, F.; DRTILOVÁ J. Zlo na každý den - Život s deprivanty I. 1. vyd. Praha : Galén, 2001. s. 86. ISBN 80-7262-088-6.

[7] Tamtéž.


Multimédia

Multikulturalismus Multikulturalismus

Citace

Nenalezena žádná citace


Autoři : Cigošová Hana,
Škola : Gymnazium 1

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0075#

Nahoru


Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Ročník
Řadit dle