Detail projektu

Zpět

Lidská důstojnost

Datum zveřejnění : 12. 4. 2012Tisk
Kategorie : Kategorie 1
Autoři :  ucitelG11, Lingová , Mihalovicsová
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : ucitelG11

Renata Lingová a Helena Mihalovicsová: Lidská důstojnost


Pojem lidská důstojnost jistě každý z nás už někdy slyšel. Používá se poměrně často v různých situacích např. ,,Pan Havel měl důstojný pohřeb."a nebo ,,S pacienty se musí zacházet důstojně." Všichni máme snad určitou představu o důstojnosti. Pokud bychom ale měli říct nějakou definici, co to vlastně důstojnost je, nejspíš bychom narazili na problém. Lidská důstojnost je něco neurčitého a těžko uchopitelného. Přesto ale je v našem světě důležitá.

Lidská důstojnost patří do etické oblasti a v ní panuje protikladnost názorů neboli relativizmus.

Lidská důstojnost pochází z latiského slova dignitas, což znamená hodnotu a vznešenost. Předpokládáme-li, že každému člověku náleží důstojnost, můžeme usoudit, že každému člověku náleží také určitá hodnota a vznešenost.

Proč přisuzujeme člověku důstojnost? Jednak kvůli jeho přirozenosti neboli vnitřní příčině člověka. Patří k ní nejen živočišnost, ale schopnost rozumu a vůle. Právě rozum a vůle pozdvihují člověka nad všechno ostatní. Např. můžeme si svobodně zvolit, jestli budeme žít hodnotný život nebo ne.

Druhým důvodem přisuzování lidské důstojnosti je původ člověka. Pokud by člověk byl jen náhodným výtvorem slepé evoluce, nemělo by smysl vůbec o lidské důstojnosti mluvit. Předpokládáme v člověku něco, co přesahuje zákonitosti vzniku a zániku hmotných jsoucen.

Jak můžeme přesáhnout zánik hmotných jsoucen? Například založením školy, muzea – něco po nás na světě zůstane.

Třetím důvodem je smysl lidského života (cíl). Konečné a trvalé dosažení výsledků celoživotního utváření je nutné k přisouzení skutečné hodnoty lidem.

Lidská důstojnost je kvalita subjektu nadaného schopností myslet a svobodně chtít. Lidská přirozenost i důstojost náleží každému člověku stejným způsobem. Projevem lidské důstojnosti je mravní vznešenost člověka.

Lidská důstojnost je často užívána ve spojení s právy člověka. Toto je poněkud problematické. Lidská práva považujeme za obecná, nezcizitelná, nezadatelná, nedotknutelná a nemanipulovatelná. Proti tomuto vystupují kulturní relativisté, kteří tolerují praktiky jako je ženská obřízka. Paradoxní je, že relativisté jsou někdy nekompromisními obhájci vybraných práv člověka např. právo na svobodné názory, soukromý majetek... Ale zásady relativismu nepřipouští žádné pevné a nezpochybnitelné jistoty. Člověk nemůže být zároveň relativistou a bojovníkem za práva. Relativista totiž musí uznat i protikladné názory.

Lidská práva tedy nejsou příčinou lidské důstojnosti, ale jejím důsledkem. Pouze pokud má lidská důstojnost zcela určitou podobu a původ a cíl není stejný jako u rostlin a živočichů, můžeme člověka považovat za vybaveného důstojností a lidskými právy.

Co přináší lidská důstojnost? To, že se žádnou osobou nemůže být nikdy naloženo jako s pouhým prostředkem, ale vždy jen s cílem. Osoba je nutně cílovou hodnotou, jinak by to odporovalo její důstojnosti. Např. věda a výzkum jsou tu pro člověka, né člověk pro vědu. Zkoušet a testovat vědecké poznatky na člověku a nerespektovat jeho hodnotu je zvrácené.

O filozofii bychom měli vědět, že v sobě obsahuje všechny ostatní vědy. Zabývá se světem v celku. Dokáže zodpovědět filozoficky jakoukoliv otázku a tedy i otázku lidské důstojnosti.

Jak se staví filozofie k pojmu lidská důstojnost?

Dnešní společnost už nechce čerpat z filozofie a to z toho důvodu, že není empirická, jenomže filozofii nelze poslat do dějin a už k ní nepřihlížet.

Dnešní přírodovědecký pohled je stručnější než filozofické teorie.  Dávají odpověď na to, jak a proč člověk vstupuje do existence. Člověk je více, než empiricky dostupná realita. Filozofie se dotýká lidské důstojnosti více, než si dnešní vědci myslí.

Většina z nás se domnívá, že nejsme nikým a ničím ovlivnění a že jsme naprosto svobodnými bytostmi.  Jenže to má zásadní háček, prostor pro naši svobodu se dávno ztratil- období nacionalismu, komunismu apod. My jsme o svobodě přesvědčeni, ale nevidíme ji a nemůžeme ji jakkoliv dokázat a ani jakkoliv změřit. V České republice se považujeme již za svobodné lidi, považujeme se za demokratický stát. Mnoho Američanů při nahlédnutí na náš politický svět si div neškube vlasy a jsme pořád zaškatulkováni jako komunisti (názor Petra Kratochvíla).1

Staří středověcí filozofové říkali, že pokud nemáme svobodu, postrádáme autonomii a tak jsme pasivně modelovaní.  Takové osobě vlastně ani lidská důstojnost náležet nemůže.

Z dosud potvrzené lidské důstojnosti plyne, že s žádnou osobou nemůže být nikdy naloženo jako s prostým prostředkem, protože to odporuje její povaze (důstojnosti). V poznání platí, že vědecký výzkum je zde pro člověka a ne naopak. V dnešní době se vše vytváří čistě podle potřeb člověka.

Lidská důstojnost souvisí s právy člověka. Pořád máme za to, že jsou obecná, nezcizitelná, nedotknutelná.  V postmoderní době nelze, bohužel, o takových slovech vůbec hovořit.

Úvod k ideologiím

Důležitost důstojnosti, hodnoty, práv a povinností se vynořuje, když je člověk nahlížen ve vztahu k prostředí a k druhým lidem.

O tom, jak se máme chovat k druhým lidem, slýcháme od našich rodičů, příbuzných, přátel už od dětství. Ale nejvyšší autoritou, která ochraňuje lidská práva, je stát. Má k tomu i donucovací prostředky- sankce. Pokud spácháme zločin, zavřou nás do vězení apod. Člověk sice není schopen sám uhájit svá práva a potřebuje k tomu pomoc státu, problémem ale je, že stát může své autority a moci zneužívat. Toto zneužívání skrývá za cíle, kterých by lidé měli dosáhnout a na jejichž dosažení mají tím pádem i právo. Každá ideologie má jiné cíle tedy i jinak nahlíží na člověka.

Socialismus

,, Po válce je bída a tak lidé chtějí socialismus, a když je socialismus tak je bída.“  Rašín Alois 2

V socialismu neexistuje situace, kde by lidé mohli uplatňovat své nároky proti společnosti. Hlavní činitel nebyl člověk jako jednotlivec, ale kolektiv (třída).

Lidé vychází ze situace, že mají u státu nesmazatelný dluh, který musí splatit. Do dluhu se počítají prostředky, které musel stát vynaložit na jejich výchovu, vzdělaní a práci. Stát je vlastně pečovatel o dobro člověka a o jeho budoucnost.

Stát může odebrat lidem majetek a rozdělit ho podle svého uvážení, protože on má na to, jakožto velký pečovatel, právo. Pravým vlastníkem všeho majetku je stát, nikoliv jedinec. V této ideologii neuplatníme termín soukromé vlastnictví, majitelem všeho je stát.

Lidská důstojnost je z tohoto pohledu velmi pošpiněna. Jak může být člověk důstojný, mít svou vlastní důstojnost, když rozhoduje za něj někdo jiný?

Co se týká náboženství, tak bylo velmi pronásledováno. Být věřící znamenalo být velmi znevýhodněný ve společenském statusu ( co se týká vzdělání- prvně se hledělo na společenské postavení, pak na znalosti a dovednosti člověka).

Karel Marx totiž prohlásil: ,,Náboženství je opium lidstva.“3

Mezi největší zastánce socialismu patří již zmíněný Marx, Bakunin a Owen.

Zde musíme rozlišit socialismus třídní- komunismus a socialismus národní- nacismus ( nacionalismus ).

 

Nejdůležitější přikázání- zachovat druh

Co vám to jen připomíná? Ano! Národní socialismus- aneb známý nacionalismus. Počátky nacionalismu se datují v průběhu 18. století, kdy velmi úspěšní myslitelé tematizovali na téma výjimečnost státu a národa.  Nejznámější případ nacionalismu se objevuje v průběhu druhé světové války v čele s Adolfem Hitlerem.

Kam by zařadila většina lidí tento politický směr? Jako extrémní pravici, ve většině knih potvrdí tuhle myšlenku a i naše česká média s touto myšlenkou takto pracují. Je tu jedno velké ALE!  Existuje několik podobností s komunismem, který je extrémně levicový.

  1. Oba socialismy usilují o vytvoření takového společenskému řádu, kde všichni jedinci budou sloužit kolektivu a jeho zájmům.
  2. Totalitní povaha.
  3. Likvidace nepohodlných.  Nacisté likvidovali nepohodlné národy, komunisté třídy.
  4. Definován kolektiv, pro které je ideologie určena:

národní socialismus- na prvním místě národ

třídní socialismus- na prvním místě pracující třída

Dá se tedy říct, že na východní frontě za druhé světové války nebojovala extrémní pravice s extrémní levicí, ale dvě moderní levicová hnutí.

Podobnost můžeme sledovat i vlajek těchto stran. Základ vlajky pro obě strany byl totiž rudý, znaky jen různě vymezovaly kolektivy jednotlivců. 4

Hlavní odlišnost byla, že nacisté neusilovali o odstranění soukromého vlastnictví.

Komunismus ( národní socialismus) bylo hnutí velmi rozsáhlého působení. Hlavním zdrojem byl marxismus.

Základní ideou marxismu bylo, že ve společnosti stojí proti sobě dvě třídy.  První třída je třída vykořisťovatelů a druhá třída je třída dělníků.

Prvně zmiňovaná třída ochuzovala druhou, protože si přivlastňovala jejich výdělky, což se samozřejmě dělnické třídě nelíbilo a na tom se všechno ostatní zakládalo.

Pro úplné ujasnění: Jak se odlišuje socialismus od komunismu?

Socialismus musí být slučitelný s demokatickým politickým systémem.

Liberalismus

Liberalismus je něco z úplně jiného soudku. Ten, oproti socialismu, se zakládal na jednotlivci- tedy na svobodě jednotlivce.

Charakteristickými znaky jsou: individualismus, víra v pokrok, politická svoboda, tolerance, uznání soukromého vlastnictví a omezení moci státu.

Liberalismus otevírá člověku prostor pro jednání, a proto je kritizován. Člověk je považován za egoistu, který sleduje jen svůj vlastní prospěch a ne prospěch kolektivu (jako tomu bylo u socialismu).5

Nejznámějším představitelem je John Locke: ,, Všichni lidé jsou si rovni, nikdo nemůže vládnout bez souhlasu ovládaných, všichni mají právo na život, svobodu a majetek.“6

V počáteční fázi byl liberalismus charakterizován doktrínou laisser-faire (nechat dělat, nechat probíhat), což znamenalo omezení pravomoci státu ve prospěch podnikatelů.

Proč? Protože pokud já nebudu stát v cestě podnikatelům, tak podnikatelé budou vytvářet místa pro zaměstnátní, budou zaměstnávat lidi -> snižování nezaměstnanosti a státního dluhu.

Pokud budu zvyšovat daně na úkor podnikatelů, málokterý to vydrží -> zkracuje -> nezaměstatní -> zvyšování státního dluhu.

Dalším charakteristickým znakem pro liberalismus je ten, že dává šanci každému a na každém je jak ji uchopí.  Člověk se musí snažit a nespoléhat na peněžní podpory státu. Důležité jsou zájmy jedince.

Liberalismus je v dnešní době nejvlivnější ideologií, která je slučitelná s demokracií. Liberalismus ovlivnil i konzervatismus, feminismus, katolickou sociální nauku…

Konzervatismus

Falkland: ,,Není-li nezbytné provádět změny, pak je nezbytné je neprovádět."7

Konzervatismus vznikl v době Velké francouzské revoluce jako reakce na její zločiny a násilnosti. Zastávají společenské kontinuity a zachování historicky osvědčených zásad vzájemného soužití lidí- zvykové právo.

Zvykové právo nevzniká politickou autoritou, ale jsou to obecně uznávaná pravidla, která se dlouhodobě osvědčila. To znamená, že konzervatismus je proti revolucím a násilným převratům. Důkazem vhodnosti různých modelů lidského soužití je čas– co dlouho přetrvává, dokazuje svoji vhodnost např. soukromé vzdělání.

Konzervativní myslitelé mají smysl pro spravedlnost a odmítají vše, co nesouhlasí s přirozeným právem člověka. Nejsou ale utopističní, neočekávají nějaké ideální politické zřízení. Podle konzervatismu se lidé vždy sdružovali do různých uskupení (obcí, spolků, církví) a na tom by se nemělo nic měnit. To, že v těchto uskupeních jsou mezi lidmi rodíly, je přirozené a nemusí to být vždy špatné – např. závislost méně schopných lidí na těch schopnějších nebo inteligentnější lidé mohou dosáhnout vyššího vzdělání než méně inteligentní.

Darwinismus

V boji o život přežívají silní, vlastnosti získané během života zdědí další generace, pohlavním výběrem, mutacemi, selekcí a přizpůsobením se se nahromadí kladné odchylky a vznikne nový orgán a nakonec nový tvor. A tato dlouhodobá, postupná historie vzniku nového druhu může být sledována na embryu, které pak zkráceně celý proces (vzniku druhu) opakuje. 8

V biologii jsme se všichni setkali s Darwinovou teorií, ale kolik z nás o ní přemýšlelo ve spojitosti s rasismem a 2. světovou válkou? Přitom je to tak důležité téma.

Pro darwinismus je člověk živočich jako každý jiný a vzešel z přírodního boje. Jeho podstatu vlastně vytvořilo násilí. Z toho vyplývá, že lidskost se zde může vyskytovat jen výjimečně pokud je právě výhodná pro přežití. Kdyby nastalo období nouze, lidskost a důstojnost člověka by ztratily své místo. V přírodě platí zákon ,,bojuj, nebo zemři" a právo má silnější.

Ve světě, ve kterém platí tyto zákony a darwinistický přírodní výběr, se stávají zákony (lidské, morální) jen dočasnými prostředky užitečnými pro přežití. Například právo na život – končí v bitvě o přežití. V darwinově světě je v právu ten, kdo se prosadí.

 

Darwinismus a rasismus

 

Hitler se ptal sám sebe: ,,Kdo je vinen, požírá-li kočka myš: Myš, nebo kočka? Myš, která přece nikdy žádné kočce neublížila? Nevíme, jaký smysl má, že židé ničí národy."9

 

Jako námitka se zde nabízí vysvětlení, že kočka a myš jsou různé živočišné druhy, zatímco všechny národy patří k jedinému lidskému druhu, ve kterém by měla platit celodruhová morálka. Jenže tak to podle darwinismu není.

Darwinismus je a bude rasistický, nebo nemůže existovat vůbec.

Proč? Evoluce druhů je totiž závislá na přechodu rasa-druh. Rasy se v určité době mění v nové druhy. Přírodní výběr mezi rasami je přirozenou součástí evolučního soupeření o přežití. Z ras, které přežijí, se stanou nové druhy. Proto je nutné, abychom se i na rasy dívali jako na konkurující si.

Darwinismus nelze nijak zlidštit kvůli jeho samotné rasistické podstatě. Kdybychom darwinismus chtěli humanizovat, museli bychom zrušit přírodní výběr a tedy i rasistický boj o přežití. Tím by padl samotný darwinismus a už by se jednalo o jinou teorii.

 

Darwinismus ve školství

Podle českých zákonů by se Darwinismus neměl učit na státních školách, protože se jedná o vražednou a rasistickou teorii, která podněcuje národnostní a rasovou nenávist. Jeho výukou žáci získávají teoretický základ rasismu, i když to na první pohled není zřejmé. Kdo o tom ale trochu přemýšlí, musí dospět k závěru, že lidské národy a rasy si nemohou být úplně rovny, pokud představují vzájemnou konkurenci v evolučním boji. Potom se ale není čemu divit, že se stále nemůžeme definitivně zbavit rasismu a agresivního nacionalismu ve společnosti.

Dnešní školství se k darwinismu totiž staví tak, že před žáky nespojuje darwinismus s rasismem. Říká tedy jen půl pravdy a to proto, že nechtějí zpochybňovat tak velkou osobnost jako byl Darwin. Mnohem poctivější a moudřejší (zvláště po 2. světové válce) by však bylo zeptat se, jestli se nezmýlil sám velký Darwin.

 

Evolucionisté

Zastánci evoluce na obranu darwinismu říkají, morálka solidarity a respektu mezi lidmi je vlastně důsledkem postupného vývoje, protože se v něm ukázala jako užitečná a naopak násilí lidský druh existenčně ohrožuje a je tedy evolučně neprůchodné.

V tom se ale evolucionisté mýlí: Násilí sice je dnes neužitečné, neplyne z toho však, že nebude užitečným ani v budoucnu. A dnešní společnost, ve které se lidé respektují, nemusí trvat věčně. Vždy existují pokusy o posun vývoje. Pokud tyto pokusy (i násilné) neuspějí, znamená to, že pro ně zatím nenastala vhodná doba. Ta může přijít později. Evolucionisté nemohou vědět, že je nutné násilí jednou pro vždy vyloučit.

 

Na závěr je nutné dodat, že darwinismus je sice nutnou ne však jedinou podmínkou povstání nacismu. K jeho vzniku přispěly další faktory, které jsou dodnes ve společnosti přítomny např. scientismus, materialismus.

 

Lidská důstojnost je velmi křehká a ohebná. Pokud se zaměříme na dějiny, tak vidíme názorně, jak snadno jsme zmanipulovatelní. Existuje ještě dnes nějaká ta pravá lidská důstojnost, kdy by všichni brali v podtaz naše práva, nebyli bychom rasističtí a kdyby nás někdo neomezoval v naší svobodě?

Myslím, že nebudeme samy, když řekneme BOHUŽEL ne.


Multimédia

Kvíz Kvíz Kvíz
Roman Cardal PhD. Roman Cardal PhD.
Lidská důstojnost Lidská důstojnost

Citace

(1) 1. MF DNES, http://zpravy.idnes.cz/politikum-bych-uz-nedal-ani-korunu-rika-topolankem-zklamany-kratochvil-1ap-/domaci.aspx?c=A120216_192541_domaci_hv

(2) 2. Moudrá moudra, Albatros, Praha 2002

(3) 3. Moudrá moudra, Albatros, Praha 2002

(4) 4. J. Horník, Proč holocaust. Hitlerova vědecká mesianistická vražda, 2009

(5) 5. R. David, Politologie, Olomouc 2005

(6) 6. R. David, Politologie, Olomouc 2005

(7) 7. Moudrá moudra, Albatros, Praha 2002

(8) 8. http://www.y-port.cz/cz/stale-clanky/konec-darwinovy-teorie.html

(9) 9. Moudrá moudra, Albatros, Praha 2002


Autoři : Lingová Renata, Mihalovicsová Helena,
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : 

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0074#

Nahoru


Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Ročník
Řadit dle