Detail projektu

Zpět

Tělo a duše

Datum zveřejnění : 12. 4. 2012Tisk
Kategorie : Kategorie 1
Autoři :  ucitelG11, Jurásek
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : ucitelG11
V naší práci jsou obsaženy pohledy některých filozofů na tělo a duši. Jsou zde také uvedeny různé teorie na tuhle problematiku.

T. Poláček, T. Jurásek: Duše a tělo

Obsah

 

1. Duše a tělo

2. Dualismus

René Descartes

Epifenomenalismus

3. Materialismus

Filozofický behaviorismus

Teorie identity

4. Duše podle Junga

Vědomí a nevědomí

Sen

5. Odkazy a použitá literatura

 

 

1. Duše a tělo

Lidé jsou charakterizováni tělesnými a duševními vlastnostmi. Lidské tělo může být popsáno jako hmota, která vykazuje svou určitou váhu. Má velikost, tvar, hmotnost a prostorový i časový rozměr.

Příkladem duševních vlastností je přemýšlení, například o naší výšce. Závisí to jen na nás, na našem názoru. Typickými duševními charakteristikami jsou qualia a intencionalita. Qualia se týká prožívané zkušenosti. John Puddefoot charakterizoval qualia jako „vlastnosti světa obráceného naruby, které nemohou být viděny z vnějšku pohledem dovnitř“. Intencionalita je „myšlení o něčem“. Pouze nemyslím, přemýšlím o něčem.

2. Dualismus

Hlavní myšlenkou dualismu je, že lidé mají složenou přirozenost. Jak materiální, tak nemateriální. Je to převládající filosofický názor.

Nemateriální část se často nazývá duše,mysl...Taky je potřeba říct, že mnozí chtějí rozlišit duši a mysl, jelikož duše reprezentuje duchovno člověka, ale mysl je spojována s mozkem a přemýšlením.

René Descartes - klasické formulování dualismu pochází od R. Descarta. Říka, že tělo je rozprostraněné a v žádném případě nemá vědomí, zatímco duše je nerozprostraněná a uvědomuje si, má myšlenky, pocity, touhy atd. Co se týká vzájemného vztahu mezi tělem a duší, Descartes dával přednost interakcionismu, jde o názor, podle kterého mohou být stavy vědomí zapříčiněny stavem těla a tělesné stavy mohou být zapříčiněny stavy vědomí.

Epifenomenalismus - další variantou je epifenomenalismus. Ten tvrdí, že tělové události mohou zapříčinit mentální události. Ovšem mentální události nemohou zapříčinit události fyzikální, tj. mysl nemůže řídit tělo. Mysl je vedlejším produktem mozkové činnosti. Elektrické impulzy se pohybují mezi mozkovými buňkami a produkují „myšlení“, „představivost“ atd. Myšlení nejsou elektrické impulzy. To, co je mentální, je „nad“ zcela základními procesy mozkových událostí. Oblíbenou analogií je stín postavy, kde stín nemůže ovlivnit postavu. Příčinnost je zde pouze jednosměrná.

3. Materialismus

Hlavní myšlenku je názor, že mentální události jsou ve skutečnosti fyzikálními událostmi na fyzických předmětech.

V posledních letech jsme byli svědky ritiky dualismu a odmítnutí iluzivního a iluzorního nemateriálního druhého Já. Jeden z nejslavnějších útoků na dualismus vzešel od Gilberta Ryla v jeho knize Pojetí mysli . Descartův model popsal jako „ducha ve stroji“. „Duchem“ se rozumí dušel a „strojem“ tělo. Tvrdil, že duše nemůže existovat jako oddělená entita či přirozenost. Ryle odmíá pojetí duše jako věci jiné povahy než tělo.

Filozofický behaviorismus - alternativní teorií, kterou Ryle prosazoval, byl filozofický behaviorismus. Ten chápe všechny tzv. mentální události jako způsob označování komplexního systému chování. Tvrdí, že výraz figuruje jako obecné jméno kolektivní, jako např. „univerzita“, tudíž duše vlastně není něco vnitřního. Je vlastně tím, co děláme s naším tělem. Řekneme-li o někom, že je v depresi, je to kvůli určitým projevům jeho chování. Jedná se tedy o materialismus, protože mentální terminologie se redukuje na fyzickou oblast (chování).

Teorie identity - je pokus překonat předchozí obtíže. Nesnaží se zanalyzovat význam výrazů popisujících mentální stavy, ale považuje mentální a fyzické projevy za stejné. I přesto, že termíny „mysl“ a „mozek“ mají různé významy, týkají se téhož předmětu, jde o totéž. Díky rozvoji neurochirurgie, která hledá souvislost myšlenky a jednání s určitou částí mozku, se tato teorie o vztahu duše a těla stává velmi populární.

4. Duše podle Junga

Nesprávné fungování psýché může dalekosáhle poškodit tělo, stejně jako může naopak tělesné utrpení poškodit duši, protože duše a tělo nejsou nic odděleného, je to spíše jeden a tentýž život.

Lidé dělají téměř vše proto, aby unikli vlastní duši. Navštěvují kurzy indické jógy, dodržují dietu, modlí se k mystickým textům celé světové literatury. A to všechno proto, že si sami nevystačí, že jim chybí jakákoli víra. Věří, že by z jejich vlastní duše mohlo vzejít něco užitečného. A tak se duše stala oním Nazaretem, ze kterého nemůže přijít nic dobrého.

Vědomí a nevědomí - naše vědomí nevytváří samo sebe, ale vzniká z neznámé hlubiny. Probouzí se postupně v dítěti a z hlubiny spánku procitá každého rána z nevědomého stavu. Je jako dítě které se rodí z mateřského prazákladu nevědomí.

Když přemýšlíme o tom, co vlastně vědomí je, pak na nás udělá hluboký dojem ta nanejvýš podivuhodná skutečnost, že s nějakou věcí, která existuje v kosmu, se současně vytváří obraz, který se odehrává vnitřně, což právě znamená, že si ji člověk uvědomuje.

Sen - cesta ke snu je cesta skrytá v tom nejvnitřnějším a nejintimnějším prostoru naší duše. Dveře, jež se otevírají do kosmické pranoci. Ve snu však vstupujeme do hlubšího, obecnějšího, pravějšího, věčnějšího člověka, který kde byl ještě celostí a celost byla vněmů. Z této hlubiny pochází sen, ať již je sebedětinštější, sebegrotesknější a sebenemorálnější.

5. Odkazy a použitá literatura

Carl Gustav Jung - Duše moderního člověka

Carl Gustav Jung - Člověk a duše

Peter Cole - Filozofie náboženství


Multimédia

Kvíz Kvíz Kvíz
C. G. Jung C. G. Jung
Duše a Tělo Duše a Tělo

Citace

Nenalezena žádná citace


Autoři : Jurásek Tomáš,
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : 

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0071#

Nahoru


Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Ročník
Řadit dle