Detail projektu

Zpět

Filozofie a ideologie

Datum zveřejnění : 12. 4. 2012Tisk
Kategorie : Podklady
Autoři :  ucitelG11, Sýkorová , Turečková
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : ucitelG11

Marie Sýkorová, Kateřina Turečková:

Ideologie a filosofie

Filosofie

Filosofie je především výsledkem přirozené lidské zvídavosti, snahy pochopit a vysvětlit svět okolo i sebe samého, jak už vyplývá z jejího jména filein sofia, milovat moudrost. Podstatný je zde její vztah k vědě a náboženství, který v určitých obdobích dosahuje až milostných rozměrů. S vědou původně, ve starověku, tvořily jednotný celek, později se rozdělily s tím, že používají v zásadě podobné exaktní metody a přísné pojmy, avšak aplikované na jiný předmět: filosofie se zabývá metafyzikou a ontologií. Naopak vůči náboženství se zpočátku vymezovala, vznik filosofie znamenal opozici vůči mýtickému myšlení. (Dočasný obrat nastal ve středověku.)

S náboženstvím sdílí podobný předmět, tj. účel, smysl života, podstatu a původ bytí, duše, hledání odpovědí na etické otázky, ovšem na rozdíl od náboženství k nim přistupuje a řeší je za pomoci rozumu, nikoliv citu a víry. Ve východních tradicích filosofie a náboženství značně splývají a tvoří tak jakýsi nedělitelný světonázor, což jedině dokazuje jejich vzájemnou provázanost. Nicméně přes nejasné definice bývá konečný výsledek filosofického uvažování obvykle stejný, a sice jde o racionálně podpořený a podmíněný systém osobních hodnot ve vnějším i vnitřním světě. A neb jak tvrdí Zénón, „filosofie se dělí na logiku (,kosti a šlachy‘), fyziku (,duši‘) a etiku (,maso‘),“ přičemž dle jeho dalšího podobenství je filosofie „ovocný sad, kde logika jej ohrazuje, fyzika v něm představuje stromy a etika je ovoce.“

I. Kant říká, že nám filosofie odpovídá na tři otázky: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Dalo by se spekulovat, zda nakonec filosofie tento hodnotový žebříček podmiňuje, či zda je až jeho dodatečným rozumovým ospravedlněním; to ale přenechejme jiným úvahám. A nakonec je také filosofie způsob myšlení člověku vlastní, neboť mnohé zvíře umí počítat, avšak málokteré dokáže sestavit svou kosmologickou teorii.

Ideologie

Ideologie je všeobecně považována za systém společenských názorů. Do tohoto systému zařazujeme politické, ekonomické, právní, pedagogické umělecké, morální, filosofické názory společnosti. Na těchto názorech stojí chování, postoje a hodnocení společnosti. Ideologové byli, v původním významu slova, představitelé filosofického směru, který navazoval na Condillaca. Tento filosofický směr se snaží metodou zvanou analýza uspořádat obsah lidských představ a z nich získat pravidla výchovy, morálky, práva a politiky. Ideologie je vnímána společností často pouze ve významu politické ideologie, je to zřejmě ovlivněno tím,že Česká (popř. Československá) republika zažila ve 20. století vliv dvou politických ideologií, který se nám vryl do paměti tak silně, že jiné významy slova "ideologie" jsou opomíjeny.

Ideologie se však rozděluje do tří kategorie:

Ideologie politická

  • je souborem politických zájmů a cílů skupiny lidí (třídy). Ideologie je považována za teoretický základ, který slouží k vysvětlení politické moci, nadvlády určité třídy, politických cílů. Ideologie bývá využívána k aktivaci velké skupiny lidí za určitým politickým cílem, je základem pro vytvoření strategie a taktiky určité skupiny pro dosažení jejích cílů. Politická ideologie představuje filosofický rámec, ve kterém se vytváří politické chápání současného světa i dějin určitou třídou.
  • Charakteristické pro politickou ideologii je to, že vytváří v lidech vědomí, které je vede k politické činnosti. Ideologie a její představitelé musí vyjadřovat své názory jasně, srozumitelně, aby mohli příslušníci společenské vrstvy, na kterou se ideologie soustřeďuje, ve výpovědích poznat svůj život a stotožnit se s hesly ideologie. Asi nejznámější politická ideologie je Marxova.

Marxistický pojem ideologie

  • Ideologie je podle Marxe nádstavbou nad materiální základnou. Toto jeho schéma nádstavba - základna musíme chápat tak, že filozofie, náboženství, mravy, právní řád a umění jsou duchovní nadstavbou nad materiální základnou, která zahrnuje životní poměry lidí, jejich ekonomickou situaci a výrobní vztahy, v nichž pracují. Duchovní nadstavba e odrazem materiální základny. Filosofie, náboženství a jiné duchovní hodnoty člověka jsou podle Marxe pouhými odrazy lidksých ekonomických vztahů.
  • Karl Marx spolu s  Friedrichem Engelsem dospěli k závěru, že ideologie je v třídní společnosti souborem společenských názorů určité třídy. Tyto názory vyjadřují historicko-společenské postavení a zájmy třídy. Společně vytvořili dílo Neměcká ideologie a soustřeili se v něm na analýzu aspektů buržoazní ideologie.  Objasnili spojení ideologie a materiální výroby.

Pozitivistický pojem ideologie

  • Pozitivismus je směr, který je spojován se scientismem (víra v autoritu přírodních věd ) a empirismem (zkušenosti jsou jediným zdrojem poznání). Pozitivismus pochází z 19. století a v 20. století získla nové směry-jako je novopozitivismus a kritický realismus. Ze scientisticko-empiristické základny pozitivismu vyplývá no-pozitivistický pojem ideologie. Ideologie je para-teorií. To znamená, že výroky ideologie jsou výroky o věcech, které nelze ani potvrdit, ani vyvrátit pozorováním (zkušeností-empirismus), jsou to tedy výroky především z oblasti metafyzické a náboženské.
  • Kritický racionalismus kritizujr ideologii za její nárok vysvětlit všechny části života - vysvětlit celek. Kritizuje i teorie, které se domnívají, že mohou vytvořit ideální společnost jako uzavřený sociální systém (častá výčitka marxismu).  Vyžadují po ideologii, aby se zabývala vědeckými hypotézami a učila se z chyb.

Neutrální pojem ideologie

  • Neutrální pojetí ideologie může plynout z toho, že je brána v úvahu pouze psychologická a sociologická funkce ideologie - ideologie stabilizuje a ulehčuje lidské chování, uspokojuje lidské potřeby orientace a jistoty ve světě.

V žurnalistice je hojně používano slova ideologie jako označení všeho, co má světonázorový charakter a motivuje k nějaké praxi.

Slovo ideologie, pokud se použije, vždy by mělo býti jasné, v jakém významu se ho používá.

Srovnání filosofie a ideologie:

Filosofové hledají pravdu a její racionální odůvodnění.Při svém hledání pravdy nachází i důvody, proč je pravdivé právě jeho tvrzení a proč nemohou být pravdivá tvrzení opačná. Aby byl filosof dobrým filosofem, musí být schopen dobře pochybovat.

Na rozdíl od filosofů, ideologoům jde o prosazení své "pravdy", kterou jim předepisuje ideologie. Ideologové nehledají racionální důvody k potvrzení jejich pravdy. K ujištění společnosti o pravdivosti "pravdy" používají sebejisté postoje a projevy, z kterých nesmí být znatelná sebemenší pochybnost. Pokud se vyskytnou oponenti, kteří o pravdě pochybují, jsou využívány metody jako osočování, zesměšňování a umlčení oponující strany. Ideologie a její představitelé útočí svými projevy a hesly na základní vlastnosti člověka - např. na emoce.

Shodnou vlastností ideologie a filosofie je to, že ideologie i filosofie poskytují odpovědi na světonázorové otázky a hledají řešení mravních a společenských problémů z praxe.

Použité zdroje:

  • Úvod do filosofie, Arno Anzenbacher, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 304
  • Stručné dějiny filosofie. Od antiky k přítomnosti. M. K. Ruppert, Praha: Knižní klub, 2000, s. 160
  • Filozofický slovník A N, Praha: Svoboda, 1985, s. 457
  • Filozofický slovník O Z, Praha: Svoboda, 1985, s. 481
  • Filosofický slovník, Olomouc: FIN, 1995

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z

Multimédia

Test Test Kvíz
Marx a Engels Marx a Engels
Filosofie a ideologie - prezentace Filosofie a ideologie - prezentace

Citace

Nenalezena žádná citace


Autoři : Sýkorová Marie, Turečková Kateřina,
Škola : Gymnazium 1
Pod vedením : 

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0064#

Nahoru


Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Ročník
Řadit dle